1. hovík

Na začátku všeho je sen. Sen o chlupáčovi do nepohody, sen o vytvoření ideálních podmínek pro jeho šťastný život, sen o životě s ním. Prvním krůčkem byl domov uprostřed přírody, všude okolo louky, lesy, klid. A obrovská zahrada. Dalším krůčkem byly knihy, encyklopedie, časopisy, materiály plné informací o plemenech, jejich povahách, nárocích, soužití. Věděla jsem přesně, co chci. Na papíře vyrostl seznam plemen, která se mi tuze líbila, a fešáci procházeli nemilosrdnou selekcí mých podmínek na jejich povahu. Na prořídlém výčtu plemen zůstal hovawart, kterého jsem viděla jen na pár publikovaných fotografiích, ale který i jen na počmáraném papíře měl všechno pro mě důležité. Barevný ráz byl nad slunce jasnější - černý se znaky. Na řadu přišly inzeráty, rozsáhlá pátrací akce se rozjela ve druhé polovině zimy, aby nový člen měl šanci pořádně se adaptovat na příchod zimy další. Podotýkám, že jsem hledala v sekci "bezpapíráků", ale dodnes jsem za to vděčná a ničeho nelituji. Jezdila jsem do práce ve tři ráno, abych mohla do začátku pracovní doby (6:00) šmejdit po internetu, ale dlouho bylo všechno marné. Až - můj inzerát na mě čekal na slovenském serveru, bleskový kontakt, podrobnosti a náhoda nás vedla do Hradce Králové. Vystoupali jsme schody rodinného domku a v prvním patře nás čekalo překvápko. Poprvé jsme na vlastní oči uviděli hovawarta a jeho velikost a majestátnost nás ohromila. A taky chumel neposedných psích medvídků, kteří právě rozškubali péřovou deku a naprosto obalení peřím prožívali neskutečnou legraci. Chovatelka zalomila rukama, sáhla do tlupy a vylovila neidentifikovatelnou kouli. Podala mi ji se slovy "Tak ten je váš!". A byl náš. Než jsme vyřídili papíry, stihla koule v mém náručí plácnout obří tlapou do stolu plného pohoštění, které se tak ocitlo zcela na nepředpokládaných místech, z něho dobrá polovina na mě. Opouštěli jsme usměvavou a velice příjemnou paní chovatelku (paní Vlaďka Tobolková) a také její domov, který připomínal konec druhé světové války, jen místo šeříků stále poletovalo vzduchem peří a za mnou zůstávala stopa občerstvení padajícího z mého oblečení a cestička z kávy, která mi kapala z nasáklých kalhot.

Narodil se 02.01.2004 v 09:27 hodin v Hradci Králové, vážil 470g, černý se znaky, varlata sestoupená, bez kýly, dostal jméno Ari.

28.02.2004 opustil svoji mamku a sourozence a odjel vstříc novému životu. S dovolením jsme mu začali říkat Black.

zpět - Úvodní stránka   zpět - NAŠI HOVAWARTI - plemeno, které by s vámi šlo do pekla   zpět - Ari Black